Z přízemní růžice vykrajovaných listů vyrůstá pevná, vzpřímená lodyha, která se bez okázalosti zvedá k nebi. Na jejích koncích se v létě rozvíjejí světle modré květy – jemné, téměř průsvitné, jako by si vypůjčily barvu samotného rána.
Otevírají se s prvními paprsky slunce a během dne se pomalu uzavírají, jako by si chránily své ticho. Každý květ je krátkým okamžikem a právě proto tak krásným.
Využití v kuchyni
Čekanka není rostlinou, která by se vnucovala. Její chuť je jemně hořká, ale právě v tom je její kouzlo.
Kořen: Silný, hluboko zakořeněný kořen se po usušení a upražení mění v nápoj s plnou, zemitou chutí – čekankovou kávu. Hřejivý šálek, který v sobě nese jednoduchost i tradici.
Listy: Mladé listy lze přidat do salátů nebo zeleninových směsí. Jejich lehká hořkost probouzí chuť a připomíná, že ne všechno musí být sladké, aby to bylo dobré.
Využití v léčitelství
Čekanka patří mezi rostliny, které si lidé uchovávali nejen pro krásu, ale i pro užitek.
Kořen: Obsahuje inulin, přirozenou vlákninu, která podporuje trávení a rovnováhu střev.
Nať a listy: V lidovém bylinářství se z nich připravovaly nálevy, které byly spojovány s péčí o trávení a celkovou harmonii těla.
STANOVIŠTĚ
Dorůstá 15 až 50 cm a jejím obdobím výkvětu je červen až srpen. Miluje slunce a půdu, která dýchá suchem a volností. Nejčastěji ji potkáš na loukách, podél cest a na místech, která si žijí vlastním rytmem.
Čekanka obecná je rostlina ticha. Nestojí v popředí, nepřitahuje pozornost za každou cenu a právě proto ji nelze přehlédnout. Její modré květy jsou jako malé zastavení uprostřed dne.